"Dám za to ruku do ohně"... Kolikrát jste tohle slyšeli nebo sami řekli? Trochu jsem o tom popřemýšlel a jelikož mám doma kr, ve kterém je oheň každý večer, tak jsem něco zkusil. Napíšu to podrobnějc, jelikož už dřívejsem byl dotazován na detaily podobných zkoušek. Řekl jsem si, že když dokážu bez problémů (a fyzické újmy) chodit po rozžhaveném uhlí, tak to zkusím aplikovat na jiné končetiny - ruce. Vyhlédl jsem si hořící polínko v krbu a to se chystal vytáhnout. Oprostil jsem se od rušivých myšlenek (prázdná mysl). Do celé ruky jsem imaginárně nahustil živel vody, takže jsem zžeetelně cítil, jak je studená a chladná, až mi z toho byla zima. Jelikož vím, že se živly ohně a vody vzájemně nulují, bylo potřeba ohlídat živel vzduchu, který je jakýmsi zprostředkovatelem mezi těmi dvěma. Potom jsem v klidu sáhl pro pollínko a položil ho do připraveného plechu na pečení. Nejenže jsem se nepopálil, ale stala se ajímavá věc, a to ta, že v místech, kde jsem držel polínko, oheň zmizel. Zřejmě jsem to trochu neodhadl s koncentrací živlu vody.
Toto mě přivedlo na myšlenku, že draci mohli chrlit oheň i ze zadní části tlamy, protože mohli mít část tlamy (nebo i celou) ohnivzdornou.
Kdo by rád zkoušel podobné věci, doporučuju začít se svíčkou. Nataženou dlaní se zezhora přibližujte k plamenu svíčky. Předtím samozřejmě dokonalé uvolnění a maximální koncentrace na to, že plamen neublíží. Kdo to zvládne, může si ještě představit, že má ruku odolnou proti ohni, ideální je představa, že vsunete ruku do kýble s ledovou vodou, ve kterém ještě plavou kusy ledu. Představa musí být fakt živá. Potom můžete přistoupit k samotné svíčce.
