Je to vnitřní boj autora, jenž je založen na jeho vlastních zkušenostech ať už pozitivních či negativních. A u každého nakonec zvítězí něco jiného. Osobně jsem spíš něco jako Yeyra. O svůj svět se nebojím, navíc si myslím že zrovna Biotopie není typický fantasy mainstream s elfy, draky a dalšími bytostmi, který by za pozornost zlodějů stál (a když už, tak jen ve snech Eleweth 🙂 Navíc zatím neexistující anglická verze omezuje "ukradnutelnost" zahraničím pouze na obrázky - a to může udělat kdokoliv, s čímkoliv a kdekoliv i jinde na netu.
Spíš bojím o to, že na něj nebudu mít čas, a kdybych měla příběh jen tak pohozený v šuplíku (či kompu), shnil by. Proto se snažím publikovat dokud to jde a dokud mě to baví, nikdy nevím co přijde za měsíc či rok.
S kritikou je to těžké tak i tak. Objektivní zpětné vazby se člověku moc nedostává (přeci jen někteří tvořitelé jsou na kritiku háklivý a tak je možné, že se potencionální kritici bojí, aby neurazili). A přímo tlačit někoho do konstruktivní kritiky nechci, i když by to pro mě jako autora bylo přínosné.