Akor
Kdo neví, jako já, zeptá se historického šermíře 😃
Dotaz Tariadovi:
Akor se mě ptá, zda drak Raervar má šlechtický titul, když mu patří město. Tohle mě nikdy nenapadlo. Hele, není to tak, že šlechticem se někdo mohl stát jen povýšením od panovníka, případně přivdáním nebo přiženěním do šlechtického rodu? Později se snad dal titul i koupit, ale já to mám spíš jako rannější středověk a tehdy se to snad ještě nedělalo, i když za peníze byli panovníci svolní asi ke všemu 🙂
A nevíš z hlavy jaké byly šlechtické stupně? Já jen tuším, že nejnižší stupeň byl zeman, ale pak už nevím. Jen tuším, že byla jakási stupnice.
Předem dík 🙂
Odpověď:
Koupit se nedal, museli tam být nějaké zásluhy. Ta pověra o zakoupení vznikla z toho že takové povýšení hlavně v pozdější době provázeli značné výdaje a administrativa. A ty zásluhy se časem posunuli z hrdinských skutků, na různé dlouhodobé činosti dost často ekonomické. (Špaček ze Starburku např. za rozvoj rakouských pošt.. Jakub Krčín za rybníkářství)
Vyženit... no žena následovala stav muže, takže zchudlý šlehtic a bohatá měšťanská vdova, ideální partie. Obráceně už to bylo horší, spíš že by si měšťan sňatkem se šlechtičnou otevřel cesty a kontakty, protekce a následovaly by nějaké ty zásluhy třeba i v úřadě....
Absolutně netuším, jak fungovalo erbovní měšťanství.
A Polská specialita erbovní strýcovství. Tam mohl užívat erb i sedlák, pokud třeba vytáhl šlechtice z bryndy a ten mu to za odměnu dovolil, hlásit se pod jeho erb.
Stupnice... ono je to spíš spousta synonym z různých dob a jazyků.
Byl Vladycký stav (vladykové, zemani, později baroni, prostě nízká šlechta) a Panský stav (vyšší šlechta hrabě, kníže,.... vévoda je spíš polsko rusko).
Možná později u vyšší šlechty posloupnost byla, a trochu si nejsem jistý, kam se řadí baron, ale ono je to zmatlané z různých dob a jazyků. A v reálu šlo stejně o to kdo má větší majetek a vliv a postavení u dvora. (posloupnost z DRD je úplný nesmysl)
Jo a titul rytíř, jde úplně mimo to všechno. Ten byl vysloveně za nějaký hrdinský skutek, ideálně vojenský takže vladika z nemanic klidně mohl být pasován rytířem a jeho hraběcí milost zůstat nadosmrti panošem, prostě proto že neválčil, ale získal postavení u dvora.
Pasovat rytířem mohl hádám kde kdo, každopádně tam z toho nic nevyplívalo.
Udělit nově šlechtický titul, asi jen panovník, protože to znamenalo přidělit mu nějaké panství a to se muselo někde vzít, odúmrť, zábor apod. A to už musela řešit královská kancelář, zápis do zemských desek, vyhotovení listin a erbu apod. proto ty výdaje.
Takže pokud Raever získal celé město, fakticky tím ovládl kus pohraničí a obchodní stezku, a udržel tam pořádek a vycházel vstříc panovníkovi a evidentně to nevypadalo na změnu... Tak si myslím že šlechtický titul by na sebe nenechal moc dlouho čekat, ani kdyby to byl člověk.
Tak hádám že jsme ti v tom nadělal spíš zmatek než jasnou odpověď. Ale ono to prodělalo dost vývoj v průběhu let a fůru věcí sám netuším dopodrobna.
Paradoxně docela pomohla wikipedie. Je to mix šlechtických titulů a funkcí které ještě jako šlechtic mohl zastávat. A časem se to vyvíjelo, takže co bylo dříve jen funce, nebo výsada se časem mohlo stát dědičným titulem.
Man = Leník je uživatelem léna a je vázán svému lennímu pánovi slibem věrnosti a poslušnosti a rovněž případné vojenské pomoci. Leník byl většinou původem z řad nižší šlechty a převážně bez vlastních svobodných statků.
(je to spíš funkce než titul)
zeman = vladika = nižší šlechtic
rytíř = válečník, šlechtického původu, (jezdec). Někdy udáváno jako prostřední ze tří šlechtických stavů
(vladický, rytířský, panský. Zřejmě modernější záležitost kdy se z funkce stal titul, ale zavřel jsme si odkaz a už to nenajdu)
baron = (freiherr, nepřesně i Lord) původně příslušník královské družiny. Od 15. století nejnižší titul příslušníka vysoké šlechty. (nad ním vikomt, u nás se nepoužíval)
hrabě = (earl, count, graf,) původně královský úředník, ale zhruba od 9. století se tento titul stal dědičný. Od středověku je hrabě řazen mezi vyšší šlechtu. V českých zemích se používal od roku 1627, kdy zde byly zavedeny říšské šlechtické hodnosti.
kníže = (kuning, konig, king, princ, ve slovanských zemích vévoda) člen vznešené/panující rodiny resp panovníkova leníka nejvyšší úrovně.
vévoda = (duke, duc, herzog) královi vojevůdci, vojenští guvernéři rozsáhlých území , vládci kmenových knížectví uvnitř i vně říše. V období vrcholného feudalismu se z vévodů stali často téměř nezávislí panovníci, kteří mnohdy převyšovali mocí i své vlastní krále. Ve slovanských zemích často není rozlišován vévodský a knížecí titul.
korouhevní pán = (funkce, nebo výsada u vyšší šlechty)
Ve 12. století se česká šlechta dělila na dva stavy: vyšší stav panský a korouhevní, nižší stav vladycký, zemanský a rytířský. Ke korouhevním náleželi ti, kteří mohli postavit vojsko pod vlastní korouhví a pod níž táhli (nejen do pole) - proto se jim později říkalo korouhevní páni - praelati banderiati (lat.).
Ve 2. polovině 17. století s uplatňováním německého práva pak byly zavedeny nové šlechtické hodnosti: hrabě, svobodný pán, baron.
To je bordel Co Draku? ::
