Dračí dech

Drak chrlí oheň. To se dozvíme z většiny pohádek.
Dechem draka ledového je mráz. Tak platilo u Tolkiena.
Drak černý dovede chrlit kyselinu, drak bílý chlad, a drak zelený zase oblak jedovatých plynů. Tak to stálo v nejstarších pravidlech Dračího doupěte pro začátečníky. A to není zdaleka všechno… najdeme i oblaky zlatého prachu, elektrické blesky...
Kde to vlastně všechno začalo? A hlavně – co je na tom pravdy?


Zatím náš seriál sledoval vytrvale skutečnou možnost výskytu draka v minulosti; od jeho pravěkého evolučního zrodu, přes vzhled a výskyt k nejstarším dračím mýtům lidských kultur. Od zcela jistého k méně jasnému. Zdá se, že tvorem, který chrlí oheň, jsme nadobro vykročili na pole fantazie.
Ale skutečnost je ošidná, záludná, a není dobré dát vždy na první dojem. Je zřejmé, že doslova tak, jak věc vypadá třeba ve filmu Království ohně, tak to asi nebude; ale možná nás v dnešním putování čeká nejedno překvapení...


I. První malé varování – drak, metající blesky

Jedním z nejpozdnějších zjevení v dračích zprávách jsou draci bleskometní, které najdeme třeba v pravidlech AdnD, tedy v druhé polovině 20. století. Na první pohled – úplný nesmysl.
Jenomže právě elektrická zvířata reálně existují; zabíjejí svoje oběti elektrickým šokem… a je jich hned několik druhů; sumec, úhoř a rejnok. Nemetají sice blesky, a jejich zbraň funguje pouze ve vodě, ale to je nečiní méně skutečnými. Dost těchto zařízení funguje i ke komunikaci a k orientaci. Dovedou produkovat různá pole různých napětí (obvykle velmi vysokých, prý až 6000 V), nicméně s nevelkým proudem. Pro velkého tvora to obvykle smrtelné není…
Drak s podobným orgánem by zcela reálně existovat mohl, kdyby žil převážně ve vodě. Přesto to lze pokládat za nepravděpodobné, pokud jsme ve druhém pokračování odmítli Montse Saintovu vizi ryze vodního draka, Draco splendens. Žádný ze skutečných elektrických tvorů nedorůstá nijak obrovitých rozměrů… a žádný z nich současně nelétá. Kromě toho nemáme sebemenší mytologický doklad o něčem podobném. Elektrický drak by ale měl být zejména důvodem k zamyšlení nad tím, co je skutečné, co možné a co úplně nesmyslné…


II. Zkamenění

Toto je naopak nápad prastarý. Každý zřejmě ihned vzpomene na Medusu. A také zřejmě milovníkům Harryho Pottera velmi správně vytane bazilišek. Už Sebastian Munster v roce 1541, citovaný v prvním díle seriálu, naznačoval něco podobného: „Jiná zvířata usmrcují dotykem nebo uštknutím, ale bazilišek jen svojí přítomností!“
Prvním dojmem opět může být, že to je úplný nesmysl. Ale dejme slovo drakovědci Darkelfovi: „Sirovodík je plyn, který je podle mého názoru mnohem jedovatější než rtuť nebo dokonce kyanovodík. Při nízkých koncentracích se ve vzduchu projevuje zápachem shnilých vajec (snad odtud vzniká legenda o vysezení baziliška kohoutem z černého vejce). Ve vysokých koncentracích voní a během krátké chvilky čichače usmrtí. Tato úmrtí jsou popisována jako rychlé strnutí, kdy dotyčný padá bez náznaku pohybu (nebo i výkřiku) mrtvý na zem. Údajný bazilišek v okolí tajemných jezírek, kolem kterých se linula vůně zkažených vajec, a od kterých se nikdo nevracel, může být ve skutečnosti právě přirozený sirovodík (sopečná jezírka nebo jezera, která protrhla na dně kapsu s tímto plynem)“.
Jak jsme právě viděli, možnost tajemné otravy s nejbizarnějšími následky, a dodatečné svedení této nehody na dračí magii, je docela slušná. Zbývá zodpovědět otázku, jak je reálný drak, který chrlí otravný plyn, právě jako zelený drak v Dračím doupěti.
Taková možnost, která vypadá na první pohled mnohem méně exoticky, než obě předchozí, je kupodivu nevelká. Na Zemi není znám tvor, který by dovedl něco podobného. Opravdu ničivé jedovaté plyny (například vojenské) jsou obvykle nebezpečné všemu živému, tedy i drakovi samotnému. Navíc je dost složitá možnost takový útok účinně směrovat; koncentrace plynu prudce klesá směrem od zdroje; a aby byl nějaký efekt, muselo by být plynu značné množství. Je to jenom dobře; takový jedovatý drak by dovedl odedávna totéž, co člověk zvládl až ve 20. století… naštěstí pro všechny.


III. Ledový dech

Autor tohoto nápadu je zřejmě J.R.R.Tolkien – předtím o mrazících dracích nikdo neslyšel. Mraziví draci byli vyrobeni očividně jako protiklad draků ohnivých; a technickými podrobnostmi se autor moc nezaobíral. Je jasné, proč; technické obtíže takové „živé ledničky“ jsou doslova netušené. Rozebrat tuto možnost zkoušel slavný Montse Saint.
Podle něho ledový drak vydechuje obrovské množství kapalného plynu na oběť. Jednou možností je dusík, Darkelf doporučuje spíše methan. Draci údajně stlačí pohyby prsního a žeberního svalstva objem plic tak, že dochází ke zkapalňování plynu, který se pak vlastním tlakem vyhrne z jeho úst. Ovšem i Darkelf varuje před značnými obtížemi této konstrukce….


IV. Oheň poprvé – několik dalších drakobijců z Persie

Tím se dostáváme k případu zcela odlišného kalibru. Ohnivý drak totiž není žádný exotický nápad z 20. století, ale mytologicky věc docela dobře doložená. Odkdy ale platí to zdánlivě samozřejmé tvrzení, že draci chrlí oheň?
Když se vrátíme k dosud probraným mýtům, ohnivých draků je povážlivě málo. Zejména ten Tristanův, podle všeho někdy okolo roku 1200, o kterém byla řeč minule. Verze Tristana z drakem je vedlejší mytologickou větví, obzvláště obtížně datovatelná.
Ani v Číně nás s ohnivými draky nečeká velké štěstí. Žije tu mořský létavý drak, který chrlí oheň a byl v jedné bajce přelstěn opicí. O jeho obtížné datovatelnosti a značné míře básnické licence svědčí fakt, že má tento drak pět nohou…
V Indii existuje stejně nejasný a podezřelý Gwer, ohnivý had s křídly a rubínem na čele, který se vyskytoval u jezírek, kde se chladil.
Domnívám se, že pravlastí ohnivých draků je ve skutečnosti Persie. Perští draci budou zřejmě staří alespoň jako zoroastrismus, kterému je přisuzováno nejméně 7. století př.n.l. (ale podle jiných badatelů má mnohem větší stáří). Persie je země, kde ohně zcela přirozeně šlehají díky zemnímu plynu celá tisíciletí. Prastarý je i první perský drak Aži Dáhaka (o kterém ještě bude řeč v jiné souvislosti) .
Plně doložení ohniví draci se objevují okolo roku 1000, kdy byli literárně zpracováni dva významní perští drakobijci. Prvním z nich je Rustam, který porazil dva draky. Nás zajímá ten druhý. Hrdina usíná a nechává svého znamenitého oře Rachše hlídat, nabádá jej však, aby nebojoval s žádnými lvy ani draky; když tu se objeví ohromný ohnivý drak. Rachš varuje hrdinu hrabáním kopyt a ržáním, ale drak pokaždé, když se Rustam vzbudí, zmizí. Nakonec Rustam Rachšovi pohrozí smrtí. Potom se drak znovu objeví a Rachš na něj, nedbaje rozkazů svého pána, zaútočí. Rustam se probudí, uvidí bojujícího Rachše, a zabije draka svým mečem.
Druhý důležitý hrdina je Isfandijár. Jeho drak se podobá černé hoře, která zakrývá Slunce i Měsíc. Jeho oči jsou prý jako dvě zářící kaluže krve, oheň mu šlehá z tlamy, připomínající hlubokou temnou jeskyni. Předtím, než se Isfandijár vypraví na cestu, nechá si zhotovit důmyslnou dřevěnou konstrukci, kterou umístí na povoz s dvěma vzácnými koňmi, a bednu, pobitou ostrými hroty, do které se sám schová. Drak sežere celý povoz, ale bedna se mu zachytí v hrdle. Z drakovy tlamy vyteče celé moře zeleného jedu, Isfandijár se vysouká z truhly, probodne zevnitř drakovi hlavu a rozpoltí mu mozek.
To ale není všechno. Když vynalezli Byzantinci slavný řecký oheň někdy v 7. století, jejich trubkovité lodní zbraně měly tvar draka. Je zvláštní náhoda, že právě v té době měli za sebou Byzantinci velké tažení proti Peršanům… a tehdy se museli dobře seznámit s Perskou mytologií.
Souvislost draků a ohně viděli jasně i Mongolové. Polský kronikář Jan Dlugosz popisuje v bitvě u Lehnice 1241, že "Mongolové prý vyzvedli na tyči do výšky dračí hlavu, která chrlila na polské vojsko oheň, dým a smrad..."


V. Oheň podruhé – technické možnosti skutečného ohně

Leckdo si i bez odborníků asi vzpomene na Království ohně, kde dračí oheň vznikal mísením dvou kapalin, jednotlivě nehořlavých. Darkelf ale podobné řešení spíše odmítá: „Představa draka, který sebou táhne kanistry kapaliny, je směšná. A pokud ne kanistry, vzniká otázka, kam by tu kapalinu skládal. Lepší řešení je plyn, třeba acetylen s kyslíkem. Acetylen by mohl vznikat díky tajemným kličkám metabolismu. Kyslík se dá získat ze vzduchu, nejdostupnější suroviny. Zpětný ventil proti pronikání hořlavin do trávicího mechanismu by mohla zajistit hrtanová záklopka.“
Potom leckoho napadne, že souvislost ohně s draky může být symbolická. Křesťanské peklo je plné ohně a síry… není snad oheň důsledkem toho, že drak je vlastně obrazem ďábla? Rovněž tak ti perští draci z ohnivé země mohli být ohniví právě z těchto důvodů… a pak jsou tu obrazy sopek, se kterými prý byli draci také občas spojováni.
A nakonec zbývají… meteory. Letící ohnivý projektil samozřejmě vyžaduje nějaké vysvětlení. Do této kategorie zřejmě patří několik draků ryze českých.
Páter Krolmus někdy okolo r. 1850 zaznamenal pověst o ohnivém draku, který přelétal z kostela Nejsvětější trojice na Chloumku u Mělníka na Říp. Tentýž drak byl zjištěn autory televizních Záhad a mystérií. Konečně další podobné UFO bylo zjištěno v létě . 2003 nad Lipnem a vysláno na TV Nova, takže ho mohl vidět i někdo ze čtenářů.


VI. Oheň potřetí – a nebo je to úplně jinak!

V přehledu dračích dechů chybí ještě dva, a to zcela záměrně. Kyselina a jed. Zdá se, že tu máme co činit s něčím úplně odlišným; o jedovatosti některých plazů totiž nepochybuje nikdo soudný. Vytrvalost mytologických zpráv o dračím jedu ještě vysoce předstihuje ten oheň. Vzpomínáte na Beowulfa? Drak chrlí oheň, a zároveň je jedovatý. Podivná kombinace. A právě jed, nikoli oheň, je Beowulfovi osudný. Ostatně, i ten Isfandijárův drak je kdovíproč zároveň ohnivý i jedovatý. Nebo Sigurd a Fáfni? Regin varuje, že na draka není možno jít zpředu. O jedu mluvil i ten Sebastian Munster…
Jak souvisí oheň s jedem nebo kyselinou? Na první pohled je oheň a kapalina protiklad. V dobách, kdy neexistovaly výrazy pro kyseliny a podobné věci, ve 12. století, a tedy v hlubokém středověku, říká například mistr Artephius: „ Tato voda je … protipřirozeným ohněm, vlhkým ohněm a tajným, skrytým a neviditelným ohněm.“
Pamětlivi Darkelfova varování, že kapaliny nemůže být chrleno nijak závratné množství, musíme upozornit, že takové „vody“ stačí docela málo na to, aby byla velmi nebezpečná. Jednou z možností je, že dračí jed (nebo kyselina?) se dostane do rány oběti kousnutím, jako u většiny hadů. Ale ani to není nutné; „plivající“ druh kobry zná asi každý. To by vysvětlovalo ten Beowulfův kovový štít; a také Reginovu radu, proč nejít na draka zepředu. A kdyby tomu tak bylo, mohli bychom předpokládat, že představa Montse Sainta, že existuje zvláštní „ohnivý“ dračí druh Draco flameus, odlišný od běžného zemního Draco rex cristatus, má překvapivě reálný základ.
Konečně, zbývá ještě jedna možnost pro úplně zatvrzelé skeptiky, kterým se nezdá ani plivající Draco flameus. Účinek slin většiny plazů totiž sám o sobě bývá pro savce hodně nepříjemný. „Čtrnáct procent populace je na plazy silně alergických. Sliny obsahují serotonin, který působí obrovskou bolest.“ Tyto údaje říká jedna z postav v Jurském parku; ale jeho autor, Michael Crichton, je náhodou lékař. V tomto smyslu je vlastně „ohnivá“ většina plazů…

Autor: Argonantus



Komentáře


reagovat rainbowdemon - 2007-03-07 10:04:43
vynikajci fantasticky clanek s vybornymi informacemi-ale tu vice ci mene musim souhlasit stim co napsal dne19.07 2006 14:40:22


reagovat Thewawe - 2006-08-03 09:32:05
tak to nevim ja zas slysel ze na dne oceanu i v hloubkach hoodne nad 5km ziji zivocichove je tam takovy tlak ze teplota vody dosahuje mnoha 100 stupnu celsia a prece to prezijou a jestli myslite ze se ta rozzhavena voda nedostane do tela tak mi vysvetlete jak jedi ??? daji si jidlo do lednicky a kdyz je chladne zavrou se tam s nim naji se a jdou hledat nove to asi tezko tak nevim proc nikdo neveri klasickemu ohnivemu dechu pak je tu treba pyrokineze (ovladani ohne mysli) je mozne ze draci maji tuto schopnost mimoradne vyvinutou a tak dokazou zapalit plyny ktere jsou ve vzduchu i v nizke koncentraci aniz by meli nejake vaky apodobne dle meho nazoru by vzadnem pripade drak nebyl zly i kdyz nepochybne by se dala najit i vyjimka ale naprosto inteligentni tvor :) ktery nezabije nikoho kdyz nemusi pak jeste k tomu popisu myslim ze drak by nemel byt desivy mel by byt ztelesnenim krasy a elegance neuveritelna nadhera miliony trpyticich se supin ... a k rohum nevim vcem je problem cela kostra je odlehcena a rohy nebudou asi vyjimkou navic drak je magicke stvoreni ztelesneni samotne magie samotne inteligence rohy muzou urcovat postaveni ve spolecnosti nevim taky proc by nemel byt vetsi nez 10m podivejte se na boeing ten ma taky vic a lita :D:D podle me draci rostou cely zivot ledovy dech podle meho neni taky takovy problem pri ovladnuti zivlu vody by se dokazal i clovek dostat daleko pod bod mrazu ale to by musel prezit :D:D kyselina ta by se taky urcite dala provest :)stacilo by neco co by chranilo organy pred poleptanim napr hleny blesky bez problemu ale s tim dechem nevim no leda by si treba vyrabel nejaky plyn sam plyn ucinnejsi nez nejsilnejsi bojove plyny ale to by byla pritomnost draku asi uplne prozrazena :) a co treba energeticka vlna :) mnohem ucinnejsi jeden uder obet uplne omraci :) a pak ji slupne jak malinu ja osobne se ale nejvic naklanim ke klasickemu ohni zda se mi to proste nejlepsi ale nevim jestli zrovna tohle pouziji k utoku to bych pouzil spis v souboji :)protoze udelat nekolika metrovy sloupec ohne mi neprijde moc usporne

Reakce:

DemonUnderworld - 2006-08-12 11:17:07
V takových hloubkách (hodně sleduju dokumenátní filmi a čtu knížky) žijí pokud já vím jen malinkaté jednobuněčné organizmi a bakterie (Ty dokáží žít i v prostředí o teplotách tisíců °C a živí se rozkladem nerostů a hornin ...) ...
Pokud jde o inteligenci - Člověk se považuje za nejinteligentnějšího známého tvora na planetě a je také jediný který zabíjí když nemusí ... Všechny šelmy zabíjí jen pro potravu, a nebo v případě ohrožení ... Člověk bude asi vyjímka ...?! Pokud jde o lesklé šupiny ... Myslím že kdyby někdo takového draka potkal spíše by se smál ... Všechny známé šlmy vypadají spíše hrůzostrašně než jako nablískané polobotky ... Lev je protebe hnusnej nebo krásnej ? Máš z něj spíše strach a rezpekt nebo ti příjde směšný? Ta "pyrokineze" funguje? Letadlo má velice výkoné motory a vetšina poměrně dlouhou rozletovou dráhu ... A aby vzlétlo musí dosáhnout určité rychlosti ... Většina živočichů má určitou růstovou hranici, kterou nemůže překročit ... Bojové plyny zamítli autoři článku protože by se mohl zabít sám drak (stačilo by aby se otočil vítr ) ... Ty sy myslíš že nekolik tisíc voltů (z blesku jak jsem uvedl níže ve svém komentáři) tě neomráčí? A co se týče magie ... Ta patří spíše do fantazi - zde probýráme praktickou stránku dračích utoků ...


reagovat Pravydrak - 2006-07-23 16:40:22
DemonUnderworld:S tím ohněm.....ty jsi neviděl film o dracích?To bys věděl že draci mají zvláštní vak který je naplněný vodíkem a metanem.Ten se tvoří po spotřebování potravy draka.(Pro nechápavé po tom co se drak nají.)A potřebuje něco čím to zapálit.Ale je to dlouho co jsem film viděl takže to možná má chyby.Proto drak má platinu(či jiný kov viz.:Ale je to dlouho-)čímž s vodíkem a metanem vytváří hořlavou směs.oheň se pusy draka ani nedotkne protože rozevře tak široce tlamu,a usměrní oheň.

Reakce:

DemonUnderworld - 2006-07-26 16:18:02
Ten film jsem bohužel neviděl ... Ten vodík a metan je zajímavá teorie ... Měl ty plyny zvlášť nebo dohromady?

Spyro - 2007-01-01 12:50:54
Tam to bylo tak nějak jak říkáš, ale já jsem si to převedla do svýho: Drak má ve skutečnosti 2 páry plic - jedny obyčejný na kyslík, a druhý, trochu menší měl za nimi, a to byly plíce ,,ohnivé", v nich měl ten metan. V těch ohnivých plicích se metan nějak vytvářel, to víš ještě jsme neměli chemii. Ty plíce měl mezi sebou mropojené nějakou záklopkou. Pokaždé, když chtěl vychrlit oheň, tak se ta záklopka otevřela, kyslík a metan se promísily a vytvořily pěknou ohnivou kouli. Ty plíce jsou nějak zvlášť silné, a chráněné, aby se neroztrhly, a oheň je obrovskou rychlostí vytlačován dýchacím ústrojím přímo do tlamy. No, a pak se raději k takovému drakovi ani nepřibližujte, víte co vás čeká...


reagovat Galven - 2006-07-22 12:50:55
Pro opravu předešlého článku bych chtěl dodat že člověk má v žaludku16% HCL 3% by nic neudělalui ani při vydatné koupeli.Pak v Africe exzistuje brouk ktery má v sobě právě ty 2 "kanystry" a který dokáže smísenímtěchto kapalin vyvynout vysoký tlak a teplotu až 600°C.Při roztažnosti kapalin (po výbucu hořících plynů) vypadá tento jev jako plyvání ohně což známe z různých historyckých akcí a dolétnout až do vzdálenosti 2m. Bohužel tuto sebeobranu může použít jen cca 2x za život což je způsobeno působením vysokých teplot.U draka by toto teoreticky nemusel být problém při jeho velikosti a při pravděpodobné úpravě hltanu(hrtanu). Také připadá v úvahu výše uvedené smísení dvou kapalin u nozder což by ale nevyvynulo dostatečný tlak a tudíž i teplotu.

Reakce:

DemonUnderworld - 2006-07-26 16:19:45
Tak to budu muset seřvat učitelku na chemii ...


reagovat DemonUnderworld - 2006-07-19 14:40:22
To co tu tvrdíte, je jistě opodstatněné, ale také to má své mouchy ... Jako první se zmiňujete o "bleskometných" dracích ... Vy sami říkáte, že by se
mohl vyskytovat drak s podobným orgánem jako má úhoř nebo rejnok ... Můžeme předpokládat, že drak by měl tento orgán mnohem větší a tudíž by byl i
vyšší elektrický náboj, který by byl schopen vydat ... Jak víme, elektrický náboj "přeskakuje" na nejbližší možný vodič v dosahu ... Elektrický náboj by
tedy byl účinným útokem na krátkou vzdálenost (10 - 20 m) i ve vzduchu ... Byl by účinný i na více protivníků najednou ... Po té je zde fakt blesků ... A
nyní máme dvě teoretické možnosti ... 1) Baterije: Tato zkutečnost je nepravděpodobná a neúčinná (Holý nesmysl ... ) ... Žádný žijící tvor "baterie" nevyužívá ... Drak by se musel při bouřce nabíjet od blesků a po dvou - třech výbojích by byli jeho zásoby el. energie pryč ... 2) Blesky: Blesk je
obrovský tok záporného náboje ... Je tvořen velkým množstvím nábojů přezkakujících z mraku na mrak (trnovité výběžky) ... Spodní část mraku je blíže k zemi a je nabyta záporně ... Tento náboj přeskočí na nejbližší místo na zemi ... Poté se děj opakuje s kladným nábojem, aby došlo k vyrovnání náboje ...
K tomuto účelu by mohl sloužit ocas (spodek nabyt záporným nábojem a vrch kladným). Tento jev by se dal po kratší době opakovat do nekonečna a drak
by mohl oběť dobíjet dotekem ...

Dále mluvíte o zkamenění ... Bazilišek ani Medúsa nezabíjeli přítomností, ale pohledem ... (Se sirovodíkem máte pravdu v případě jeho dechu ... )

Pak je zde teorije o ledovém dechu ... Při zkapalňování je třeba vyvinout obrovský tlak a vzniká obrovzké množství tepla (tisíce °C) ... Drakovi by dalo
obrovskou námahu to uchladit ... Navíc by mohlo dojít k tomu, že by to drakovo svalstvo nevydrželo a on by prostě "bouchnul" ... Nebo by se
mohlo stát, že by nemohl proud kapaliny vychrlit, protože by mohl zkapalněný plyn "mrznout" již v dýchací (po případě jiné) trubici a opět by došlo k výbuchu (po případě udušení atd ...) ... Ledový dech by se tedy zdál jako sebevražedný atentát ... Kdyby ke ztlačení plynu došlo, tvořil by si drak jeho zásoby o objemu menšího hasícího přístroje týdny či měsíce a takovému obrovskému tvorovi by stačili sotva na jeden proud ...?! (Není to trochu málo?)

I kyselina by byla možná ... Vždyť i my lidé máme ve svém těle kyselinu ... Opět máme dvě teoretické možnosti : 1) Organická kyselina : Dnešní
živočichové a roztliny (mravenci, citroník ...) si ve svém těle na svoji ochranu vytvářejí tzv. organické kyseliny. Jeden druh Australského mravence má
tak prudkou kyselinu, že trávení a rozklad jeho oběti začne už při kousnutí ... Někteří lidé (většina) mají na tuto kyselinu alergické reakce tak silné, že je
jedinné kousnutí od tohoto malinkého mravenečka dokáže téměř okamžitě (asi do hodiny) zabít ... 2) Surová kyselina: Jak jsem výše uvedl, i my lidé máme ve svém těle kyselinu ... V žaludku se nachází buňky tvořící asi 3% kyselinu chlorovodíkovou (tato koncentrace je shopna rozložit tenký plátek kovu a ve větším množství by mohla poleptat ... ) ...

Nakonec je zde oheň ... Pokud se Vám zdá hloupost, že by měl drak ve svém těle "kanistr" s kapalinou, jsme zpět u ledového dechu ... Ztlačení plynu by nebylo teď hned, okamžitě ... A i kdyby, co je lepší "kanistr s kapalinou, nebo nádrž se ztlačeným, či plynným plynem" ? Dle mého názoru si
nevyberete ... Máte v jednom pravdu, nejlepší je plyn mísit s plynem ... Kyslík je opravdu nejdostupější zdroj pro vznik ohně (je dokonce nezbytnou součástí hoření) ... Druhý plyn by ale stejně někde musel drak skladovat (a kyslíku by také potřeboval trochu více ) ... Oba plyny by se museli mísit přímo v tlamě nebo nosdrách, jinak by došlo k popálení ... Oheň by pak musel vzniknout přímo smísením obou plynů, a nosdry nebo tlama by museli být chráněny větším množstvím nějaké tekutiny (sliny, nosní hlen ...), jinak by opět došlo k popálení ...

Snad jen u plynového útoku vám dávám za pravdu ...

Reakce:

Jana - 2006-12-08 21:25:30
Vážený pane DemonUnderworld vy tu o ledovém dechu píšete že "při zkapalňování je třeba vyvinout velký tlak a přitom vzniká obvroské množství tepla" ale ten drak může tu látku vylučovat už kapalnou.Dále zde píšete žeby to ten drak musel ochlazovat,ale ten drak může vylučovat dvě látky které mezi sebou reagují zmrznutím a problém je vyřešen.Možná někteří namítnete že by (jak tu už zaznělo) to mohlo zamrznout drakovy v tlamně a on by se udusil,ale proč by se ty látky mněly spojovat v jeho tlamně? Jednoduše tak 20cm před tlamou.


Zápis povolen pouze přihlášeným.

Souhlas s poskytnutím osobních údajů
design © Olven