Kharen a Equitrax:
Na tom ceskyserm.cz je plno lidí, co plivají oheň léta a docela odborně; pokud vás to zajímá, fakt tam zajděte...
na problém, co říká Kharem, jsem myslel taky; když někoho zasáhne krátce plamen z hořícího plynu - může být i docela veliký - nic tak hrozného se nestane; maximálně ožehne vlasy a vousy, takže to smrdí...
Mnohem ničivější je ta hořící kapalina, protože se rozteče po povrchu a hoří dál. A když je to lepivé, jako napalm, nebo prachobyčejná středověká smůla, je to docela nadělení. Komu někdy kápla hořící smůla na ruku nebo nohu, ví, o čem je řeč.
Jenže tady jsou zase o to větší potíže, jak to vyrábět v těle a zapálit.
Stran kyselin - nepředstavuju si zase nějakou hrůzostrašnou kyselinu, jako koncentrovanou dusičnou, nebo tak něco; musí to udržet vnitřnosti živého tvora. V těle je například v žaludku slabá kyselina solná; pak existuje ta kyselina mravenčí, kterou má kdejaké zvíře; a pak existují hadí jedy, které jsou chemicky neuvěřitelně složité.
Štít by to tedy měl zadržet i kožený; zřejmě se spíš báli prosáknutí tekutiny, než zničení štítu.
Pokrýt štít platinou je samozřejmě naprostá utopie; jednak měla i železná zbroj cenu menšího dvora, jednak je platinové brnění, pokud jsem dobře informován, právě jedno, a patřilo jakémusi čínskému císaři, a konečně i to představuje slušnou záhadu - platina by totiž neměla jít středověkými technikami vůbec roztavit a zpracovat. Jinými slovy, středověk platinu vůbec neznal a neměl na ni slovo.