Už jsem to dlouho nečetl, a skleróza pracuje, ale z toho co si pamatuji, by to mohlo být nějak takhle. Mohu se ale, a je to dost pravděpodobné, mýlit.
To, že letouny mohou létat proto, že vzduch, který se před náběžnou hranou křídla rozdělí, se za ní zase spojí, ví asi každý. Je to způsobeno tím, že ten nad vrchní částí křídla, která je vypouklá, letí rychleji, než ten vespod, který podél téměř rovné spodní strany proudí pomaleji. Proto nad horní stranou křídla vznikne podtlak, pod spodní přetlak a součet těchto sil vytvoří vztlakovou sílu, která křídlo nadnáší.
Každý profil křídla má svou poláru, což je graf závislosti velikosti vztlaku a odporu na úhlu náběhu (úhel sklonu křídla proti nabíhajícímu vzduchu). Logicky se vzrůstajícím úhlem náběhu vzrůstá vztlak, ale i odpor, až se přibližně (liší se to podle profilu křídla) kolem čtrnácti stupňů proudnice vzduchu na horní straně od křídla zcela odtrhnou a křídlo část vztlaku ztratí. Křídlo pak má vztlak jen jako drak – prostě v proudu vzduchu nakloněná deska.
Pro Tariada: Právě v tomto momentu, pokud letadlo (nebo Drak) letí přesně rovně, dojde k tomu, že se „propadne“, je-li v pomalém letu v zatáčce, utrhnou se proudnice dřív na vnitřním křídle a letadlo se zřítí po křídle do vývrtky. U Draka to ale bude ovlivněno tím, že má křídla stavitelná a dokáže mít úhel náběhu na každém jiný, přesto, pokud by byl zraněný, nebo příliš unavený, při ztrátě rychlosti by do vývrtky spadnout mohl.
Blue Arrow: Zatímco u letadla s klasickým profilem, je vztlaková síla dostatečná i při malých úhlech náběhu, u křídla profilu rovné desky musí být úhel náběhu větší, tím je i větší odpor a nutnost buď menšího plošného zatížení, nebo vyšší rychlosti letu a tím silnějšího motoru. Například motýli mají rovná křídla, miniaturní tělíčko nese čtveřice vůči tělu velikých křídel. Tím je také omezena možnost létat v silném větru, ale také plachtění. Letoun nebo třeba pták albatros, může i bez mávání křídel (byť za cenu určité ztráty výšky) dosáhnout dostatečnou rychlost pro pronikání proti větru – to běžný motýl nedokáže.
Rexxen: Žádný letoun, ani tvor, není schopen kroužit ve stejné letové hladině bez pohonu. U letounů motor, u ptáků, netopýrů a Draků :-) , mávání křídel. Pokud pohon není, ztrácí výšku podle klouzavosti, které je schopen dosáhnout. U padákových křídel je kolem deseti (na deseti metrech letu, ztratí jeden metr výšky), u výkonných kluzáků už je dnes i přes čtyřicet. Aby se udrželo cokoli s křídly ve stejné výšce bez jejich mávání, musí využít termiku – stoupavé proudy teplého vzduchu, který se u země ohřeje, následně utrhne a vytvoří stoupavý proud. Možná proto netopýři neplachtí, protože létají po západu slunce, kdy už termika není.
Koukal jsem na netopýry v letu, a i když těmi křidélky mrskají zatraceně rychle (nebo právě proto) nevěřím, že jsou při tom křídla profilu rovné desky. A jakmile dojde k jeho prohnutí, už je to profil, který má svou aerodynamiku. I když jsem se setkal s názorem, že tomu tak není, musím trvat na tom, že aerodynamicky je ptačí křídlo „čistší“ a tím také lepší.
Otázce letu jsem se věnoval na tomto fóru v příspěvcích kolem čísla 600, nejobsáhlejší č.610; č. 613, a pak ještě 924.
