I když ohlas je minimální, plním svůj slib (nebo hrozbu?) a dokončím svou „trilogii“. Třetí část bude věnovaná rozměrům. A obávám se, že některé nepotěším. Největší v současné době létající tvor, je Kondor Andský s hmotností uváděnou kolem 15kg při rozpětí 3,5m. Hned za ním následuje Kondor Královský s rozpětím 3,2-3,5m při hmotnosti 8-14kg. Oba v jednotlivých parametrech předčí Albatros stěhovavý, některé zdroje uvádí až čtyřmetrové rozpětí a hmotnost v rozmezí 6,3-11,3 kg. Jedna zajímavost - na konci péče rodičů o mládě, než začne létat, je jeho hmotnost až 16kg, je teda o dost těžší, než dospělý „vylétaný“ jedinec.
Právě Albatros je nejlepší letec, neboť jeho křídla jsou úzká s velkým rozpětím, nejvíc se přibližují „ideálnímu“ křídlu. Profil křídla klade při malém úhlu náběhu minimální aerodynamický odpor, většinu ztrát způsobuje indukovaný odpor na konci křídla. Proto se konstruktéři snaží vyrábět výkonné kluzáky s co největším rozpětím a co největší štíhlostí – poměr rozpětí/hloubka křídla. To ale nelze do nekonečna, je to omezeno možnostmi vyrobit takové křídlo dostatečně pevné, aby odolalo násobkům přetížení.
Já ale nemohu ve svých závěrech vycházet z ptačích parametrů, ale spíš z netopýřích nebo ještě lépe kaloních, jejichž křídla jsou bližší všeobecně vžité představě o dračích křídlech. A i zde budu za základ brát plošné zatížení, teda hmotnost/plochou křídla.
Několik údajů z internetu – různé zdroje se v nich dost rozchází a bylo jich dost, doufám, že tvůrci stránek se spokojí s tímto „skupinovým“ odkazem.
Netopýr hvízdavý- rozpětí 19 – 25cm, hmotnost 3 – 9g
Kaloň pobřežní - rozpětí 120 cm, hmotnost 500g
Největší kaloni - rozpětí 160 cm, hmotnost okolo 1kg
Protože rozptyl plošného zatížení by byl velký, uvádím tyto rozměry jen jako zajímavost, důležitější jsou spíš následující hodnoty energetické náročnosti letu těchto tvorů.
Netopýři jsou velcí jedlíci. Pro krytí svých energeticky náročných životních pochodů musí denně spořádat velké množství potravy. Dokážou během jedné noci ulovit a sežrat takové množství hmyzu, které odpovídá 1/10 až 1/4 jejich váhy. Let netopýrů je energeticky velmi náročný proces, který představuje 60 až 80 % celkových energetických výdajů. Když bychom to převedli na pětitunového draka, znamenalo by to, že musí denně ulovit zvěř v souhrnné hmotnosti 500 – 1250kg nebo každý den ukrást kus dobytka a teda za rok spapat víc než třísethlavé stádo.
Quetzalcoatlus norththropi, zatím prokazatelně největší žijící tvor na planetě zemi, který byl schopen letu. Podle nálezu jednoho obratle usuzují vědci, že mohl dosahovat rozpětí až 18m. Oproti příspěvku č.806, jsem použil z odhadů vyšší hodnoty, abych dosáhl většího zatížení křídla. Hloubka křídla však dle jejich odhadu nemohla přesáhnout dva metry, na koncích byla křídla velmi úzká, plocha teda byla asi 32m2. Hmotnost přesahovala 100kg, odhad je i 250 ale převažuje spíš kolem 130 kg. Zatížení by teda vycházelo téměř přesně 4kg/m2.
U dvacetitunového draka by to znamenalo plochu křídel 5000m2, což je téměř plocha fotbalového hřiště. Nedovedu si ani představit, jaké síly by působily v takovém křídle už za silnějšího větru, natož materiály, které by je vydržely.
Já věřím, že autoři filmu „Svět draků“ měli kvalitní(alespoň doufám) odborné poradce a i když u některých závěrů o tom nejsem úplně přesvědčený, budu vycházet z jimi uváděné hmotnosti 400kg.
Pak by plocha křídla byla 100m2 a z toho odhaduji dvacetimetrové rozpětí, při průměrné hloubce křídla pět metrů. Samozřejmě tím není téma uzavřené, možná se jednou donutím k nějakým výpočtům, ale musím některé záležitosti trochu nastudovat, nerad bych tu tvrdil něco, o čem nejsem přesvědčený, že je to alespoň přibližně dobře.
