Motig: Vyznělo to trochu jinak, DNA může určit dispozice k danému problému. Když člověk, geneticky předurčený k velké inteligenci, proválí svůj život před televizí, moc chytrý nikdy nebude, stejně tak na konečném zdraví závisí taky přístup (životospráva) člověka. Dost těžko se tráví představa, že náš život je předem nalinkovaný naším původem, máme pouze nastavený rozsah svých schopností, které stejně můžem a nemusíme rozvíjet. A možnost, že v něčem budem hned od začátku hodně vynikat nad těmi, co se tím s menším nadáním, ale o to většími zkušenostmi zabývají, je, ale je také mizivá.
A proč tedy, když je mozek u lidí tak podobný, má každý člověk jiný názor? Já pocházím z jednovaječných dvojčat, máme tedy úplně stejné DNA, a každá z nás má jiné předpoklady, já se zabývám spíše technikou, elektronikou, dvojče medicínou. Ona hraje na flétnu, já kreslím. A na barvě "zelenomodré" se nikdy neschodneme jestli je více zelená nebo modrá. DNA tedy neurčuje všechno.
Také jesliže by byly všechny reakce mozků na barvy stejné, měli by mít všichni oblíbenou stejnou barvu - měla by každému vyvolat stejný pocit.
Ps: Proč se tedy takzvané "vlčí děti" nikdy nebo jen omezeně (ne)naučí mluvit? Geneticky k tomu dispozice přeci mají.Stejně tak může fungovat zrak.
