Yeyra: bavlněné příze typu Camille nebo Sněhurka, ale je třeba dost dbát na kvalitu (takže sněža nope, neboť se dost vytahává a rychle smotkuje) - záleží i na tom, jak moc hrubá ta příze má být vzhledem k výsledné práci.
Camille používám na trika, halenky, kabelky (i když poučena vlastními výrobky háčkované plochy jen na ozdobu, celoháčkované věci časem nevyhnutelně žmolkují, jak se kabelka otírá o tělo), jemnější mercerované příze typu perlovka pak na krajky, ozdoby atd.
Háčkované šaty - docela výzva. Mám na skladě háčkovanou sukni ke kolenům a chvílemi jsem z ní lezla po zdi, i když šlo o zajímavý vzorek, který jsem si musela přizpůsobovat ve jménu tvarování výrobku, takže jsem se nenudila. Osobně bych šla spíš do pleteniny (a to i částečně na stroji), neboť to jde rychleji a šaty započaté na jaře se v létě už dají nosit.
Každopádně to ale je docela finančně náročné, protože čím kvalitnější příze, tím déle výrobek vydrží nežmolkovat - a háčkování sežere ještě víc materiálu než pletení (samozřejmě, jde o sloupky a dvojí-pateré provlékání na jednom místě v závislosti na délce sloupku).
Což mi připomíná: háčkuju si šupinkatý vzor. Původně to měl být jarní kabátek. S tím, kolik příze mi šupinky žerou, budu ráda, pokud budu mít vestičku. Takže asi tak. 
edit: už jsem si vzpomněla na to jméno - příze Nika (vlnap, tuším) má taky velmi příjemné vlastnosti - vlákno při práci krásně klouže a nezachytává se, natož že by se rozmotávalo. Nit je o něco málo hrubší než perlovka, "klubíčka" mají 75g místo obvyklých 5-10g a barevná škála je pokrytá minimálně v základních odstínech. Z Niky jsem háčkovala tři tuniky a jedny minišaty, ty vydržely celou sezonu celkem intenzivního nošení (šly do Španělska a slečna si je dosti oblíbila).
