Hrozně ráda fotím - což je na některých sletech znát. 
Obvykle nekoukám na techniku, protože jsem zjistila, že fotky, které jsou udělané náhodně, nepřipraveně, mnohdy bývají nejlepší. 
Navíc dost často šílim, když se chci pochlubit se zachyceným okamžikem, kde se prostě nedalo čekat a něco někde nastavovat a vychytávat a taťulda, který se o focení hodně zajímá, mi pak řekně, že jsem měla mířit víc doprava a níž, že jsem měla udělat tohle a tamto. Smeg, mě na té fotce nešlo o umění, já chtěla zachytit ten daný okamžik a to by se mi nepovedlo vůbec, kdybych koukala na to, co kde a jak.
Ale zase když je čas, objekt nikam neuteče a nebo jen tak stojím v krajině, tak si ráda vybírám chvíli, kdy zmáčknout spoušť a snažím se udělat fotku dobrou i po technické stránce. Ale drápy na srdce - v technice focení se stejně nevyznám. 
Obvykle prostě fotím tak, jak se to líbí mě a abych si co nejlíp zachytila to, co zachytit chci. A jestli je fotka středová nebo mi někde v rohu trčí nevyhovující bodlák - no a? Tak jsem to v dané chvíli viděla a tak si to chci i uchovat.
