Kiadora: Myslím, že se to hodí více tvorům a tak to napíšu sem. Když fotíš na digitální fotoaparát, tak obraz zaznamená senzor (čip) ve formě náboje. Čím víc fotonů na buňku dopadne, tím větší je náboj. Elektronika fotoaparátu to pak z jednotlivých buněk přečte velikost náboje (+ zesílí dle ISO čísla) a tato data jsou onen RAW. U každého výrobce a fotoaparátu se může formát lišit.
Když se to pak prožene různými zesíleními, filtry, osekají se data a prožene kompresí, vznikne z toho JPEG. Ten je oproti RAWu menší - obsahuje méně dat. Také lze otevřít skoro na všem. Jelikož se RAWy liší často fotoaparát od fotoaparátu, většinou je nelze otevřít bez specializovaného programu.
Proces převodu RAWu do JPEG se často nazývá vyvoláním. Jelikož máš k dispozici všechna data, která fotoaparát zaznamenal, máš větší volnost v úpravách a dá se toho mnoho zachránit. Například prosvětlit podexponovaná místa, nebo vytáhnout detaily z přepalů. Samozřejmě, že ani RAW není zázračný a nezachrání vše - je ale k dispozici více dat. Obvykle RAW obsahuje větší barevný rozsah, než zobrazí monitor.
Nevýhoda RAWu je, že soubory zabírají hodně na kartě a v PC. Také je třeba soubory zpracovávat, než je někomu dáš/ukážeš.
Mnoho fotoaparátů má při převodu z RAWu do JPEG nastaveno spoustu filtrů - například odšumnění, saturace, přidání kontrastu a tak. Fotky jsou pak líbivější, barevnější a méně zašumněné. Bohužel to většinou sežere detaily atd.
RAW se hodí hlavně na fotky, které se pak zpracovávají pro tisk. Pokud se fotí oslava narozenin, je to celkem zbytečné. Jen to zabírá hodně místa a "hůře se s tím pracuje".
Edit: Koukám, že mne Dragonis předběhl, ale myslím, že to nevadí - jiný popis problému také neuškodí 🙂